Lidé mají přirozené sklony k vytváření vlastních teorií, které jim pomáhají vysvětlovat situace a jevy, jenž je obklopují, obzvláště pokud jim oni sami dokonale nerozumí. Dokud lidé neměli pojem o hydrometeorologii, vysvětlovali si přívalové deště a záplavy působením božstev. Důkazy potvrzující tuto teorii lze najít v každé mytologii. Asi byste řekli, že od dob, kdy jevy okolo nás vysvětlovaly babské báchorky a pohádky, lidstvo ušlo velký kus cesty. Bohužel pravý opak je pravdou. S nástupem moderních technologií a snadného přístupu ke komunikačním nástrojům jsme se stali svědky působení úplně stejného jevu, který snad v dnešním světě působí s ještě větší intenzitou.

Z internetu přímo do našich hlav Ještě v devadesátých letech postačily každému mechanikovi, aby spravil své auto, pouhé dva nástroje – šroubovák a kladivo. Dnes však situace nemůže být odlišnější. Řidiči – uživatelé dnes netuší ani to, na jakém principu v jejich autě funguje radiopřehrávač, nehledě na pokročilejší technologie, jako je například ovládání hlasem nebo autopilot. Technologie se staly tak složitými a komplikovanými, že obyčejný člověk nemá možnost do jejich tajemství proniknout, což se stává perfektním podhoubím pro vznik dezinformací.

Náš mozek je od přírody naprogramován k vyvolávání pocitu strachu, kdykoli se cítíme ohroženi, bojíme se ztráty soukromí nebo rizika, že ztratíme dosaženou úroveň osobního komfortu. Tím se stáváme snadno manipulovatelnými. Kdykoli je naše lidská společnost konfrontována s neočekávanou situací, okamžitě se internetový prostor zaplní dezinformačními kampaněmi. Například v roce 2015 při imigrační krizi, v roce 2020 s vypuknutím koronakrize nebo při nástupu nových technologií, jako jsou například nanotechnologie, umělá inteligence nebo 5G sítě.

Základ takzvaných fake news však nemusí být vždy bezpodmínečně nepravdivý, ale většinou jsou k němu přidružena různá manipulativní tvrzení, přehnané a nepotvrzené soudy nebo jsou prezentované informace vytržené z kontextu. Občas také stačí, když experti daného oboru nemají na určitý jev jednotný názor nebo k danému jevu ještě nebyly proveden potřebný výzkum. I renomovaní vědci mohou ve svých studiích poukázat na neprozkoumané aspekty záření pocházejícího z bezdrátové komunikace a jeho potenciální vliv na zdraví člověka bez toho, aniž by přímo tvrdili, že tato technologie je nebezpečná nebo zdraví škodlivá. Tento vzniklý prostor pro vlastní interpretace tak může rychle zavdat šíření takovému mýtu, že se virus Covid-19 šíří přes sítě 5G (jak o tom mluví například konspirační teoretici na dezinformační webové stránce Natural News).

Jak mohou fake news nepříznivě působit na trh s cennými papíry Nemusíte být ani zastáncem konspiračních teorií, pro lidskou povahu je však přirozené být přitahován bombastickými a zavádějícími titulky. Díky tomuto faktu se dezinformace snadno dostávají do našeho podvědomí a podílí se na vytváření určité nálady ve společnosti. Zvyšující se nedůvěra v určité technologie tak může mít za následek nechuť k jejich používání. V širším kontextu tato nedůvěra zpomaluje růst trhu a má za následek snižování investic, protože trh samotný je ze své podstaty živen a ovládán právě náladami ve společnosti.

Za příklad si můžeme vzít automobilku Tesla, která se stala obětí fake news v roce 2019. Twitterový uživatel s přezdívkou "PromoBot" nahrál na internet video, kde samostatně řízený automobil značky Tesla narazil do prototypu robota na firemním sjezdu CES. Celé toto video však bylo nepravdivé. V té době totiž společnost Tesla ještě nevyvinula samostatně řízený model automobilu. Celé video bylo promyšlenou snahou nejmenované ruské společnosti získat publicitu a pozornost veřejnosti. Společnost Tesla se okamžitě snažila přesvědčit veřejnost argumentací, že v té době ještě samostatně řízený model automobilu nevlastnila a po detailní analýze videa přesvědčovala pomocí důkazů veřejnost, že se jedná o podvrh.

V den útoku akcie společnosti Tesla na burzách začínaly na hodnotě 341,96 dolarů za akcii, ten samý den se však akcie propadly až na 321,01 dolarů a burzovní den končily na hodnotě 335,35 dolarů. Z toho je patrné, že i v případě rychlé intervence společnosti Tesla, a stejně tak pohotové reakce zaměstnanců burzy v podobě korekce hodnoty akcií mohl šikovný spekulant díky falešnému videu, které se objevilo na síti, vydělat na dané situaci využitím propadu hodnoty akcií nemalé jmění. V dlouhodobém měřítku samozřejmě nemělo zveřejnění videa na cenu akcií společnosti Tesla žádný velký vliv.

Graf 1: Vývoj hodnoty akcií společnosti Tesla v čase

Otázky a motivace ke zveřejnění videa byly v tehdejší době velice hojně diskutované. Někteří lidé se domnívali, že načasování pro zveřejnění videa mělo souvislost se snahami ovlivnit obecné veřejné mínění ve věci automaticky řízených aut. Dosud ale nemáme žádný přímý důkaz, který by jasně prokazoval toto tvrzení, a pravděpodobně ho ani nikdy mít nebudeme. Důležitým poznatkem však zůstává, že jedno video nasdílené jedním uživatelem na sociální síti může mít nedozírné následky.

Světlo na konci tunelu Existuje několik možností, jak postupovat, abychom se vyhnuli hrozbě v podobě dezinformací. První možností je dezinformaci jednoduše ignorovat, což se zpočátku jeví jako nejjednodušší a nejlacinější způsob vypořádání se s nepravdou. Na druhou stranu však nikdy nevíte, jak drahou bitvu ve výsledku svedete.

Druhá možnost v sobě kombinuje použití několika digitálních nástrojů (např. Mediatoolkit), které vám pomohou nalézt na internetové síti články, hashtagy nebo komentáře týkající se vaší společnosti. Také můžete zapojit některý z velkého množství plug-inů (např. Stop living a lie, BS Detector nebo Media Bias/Fact Check) či rozšíření prohlížeče Chrome, které se nazývá "This is fake", a které automaticky zvýrazňuje nepravdivé informace na facebookových stránkách červeným proužkem.

Monitorování kyberprostoru je zaručeně prvním krokem pro potírání tohoto fenoménu. Na druhou stranu ale ani jeden z těchto nástrojů není dostatečně efektivní na to, aby se člověk mohl spoléhat pouze na něho. Potírání nepravdivých informací na internetu je stále příliš složité a technologie, které se tímto jevem zabývají, jsou v jejich vývoji příliš pomalé.

Třetí možný přístup k tomuto jevu je brát nepravdivé, lživé a fake informace jako určitou výzvu. Nejefektivnějším řešením je rozhodně snaha o to, aby váš podnik zveřejňoval na internetu pouze pravdivé informace a vedl o nich širokou diskuzi, která by zahrnovala veřejnost jako partnera, který je schopen vlastním úsilím udržet váš produkt bezpečně na trhu. Můžete začít otázkou, kterou si sami položíte: Existuje sebemenší důvod, proč by se lidé mohli bát mého produktu? Z čeho tento strach pramení? Co jsem udělal pro to, abych tento strach mezi lidmi potlačil? Je komunikace směřující k veřejnosti dostatečně upřímná? Právě upřímnost a jasnost v komunikaci vám zajistí v očích veřejnosti pevnou pozici – díky tomuto přístupu budete považován za experta v oboru a neochvějnou autoritu.